Když jsme před třemi lety uváděli na trh první (a zatím stále jediný) trauma informovaný výcvik pro kouče dle ICF standardu, věděli jsme, že je to velmi potřebné. Dnes se tento směr ukazuje jako zcela nezbytný.
V následujících řádcích se pokusím vystihnout v čem je rozdíl trauma informované hlubší práce s emocemi a klasického koučování, včetně dopadů na klienta, koučovací praxi a potažmo celý obor.
S traumatizací se potkáte, ať chcete nebo ne
Není otázkou jestli se v koučovací profesi setkáte s nějakou mírou traumatizace u klienta. Otázka je pouze kdy. Ukazuje se, že potřeba hlubší práce s emocemi se objevuje ve 3 z 5 případů a tohle číslo se do budoucna bude zvětšovat. A to ze dvou důvodů.
Za prvé, témata osobních hranic, životní rovnováhy, time managementu, delegování, sebevědomí či veškerá vztahová témata, jsou ve skutečnosti témata emoční. Ve všech uvedených případech (a v mnoha dalších) stojí klientovi v cestě tlak, který si sám vytváří.
Klasické koučování má v takových případech jen velmi omezené možnosti. Ne snad, že by zvídavost a prostor pro klienta nebyly funkční, ale v příliš mnoha případech kloužou po povrchu a nevedou k dobré klientské zkušenosti. Tady mluvím i z vlastní zkušenosti, kdy jsem se pochopitelně před lety, nevybaven dostatečnými nástroji, s těmito tématy potkával.
Jednoduše řečeno, nějaký posun uděláte, ale dost často z toho vznikají nemastné neslané zkušenosti, které pak vytváří u klientů dojem, že koučování nenabízí to, co potřebuje. Nemluvě o situacích, kdy se nezkušený kouč pustí do oblasti, ve které nemá co dělat (nemá na ni výcvik) a nedej bože klienta retraumatizuje.
Za druhé, společnost je bohužel stále více zaměřená na výkon, přestože se objevují ostrůvky pohody (a díky za ně). Tlak a odpojení jsou tak častější než dřív. Hlubší práci s emocemi tudíž využíváme i v oblastech, kde dřív nebyla tak zastoupená. Firmy, sport, výkon. Troufnu si říct, že tento trend jen tak neustane a proto bude po trauma informované emoční práci koučů stále větší poptávka.
Jednoduše proto, že díky celostní práci uděláte s klientem rychlejší a trvalejší pokrok za kratší dobu. Za což (narozdíl od nemastné neslané zkušenosti), klienti rádi zaplatí.
Rudý a modrý oceán příležitostí
Největší dopad trauma informovaného přístupu ale vnímám v tom, co řada studentů koučování na začátku nedomyslí - v koučovací praxi. Rekvalifikační kurzy na ÚP dnes chrlí relativně velké množství málo kvalifikovaných koučů, kteří pak vytvářejí dojem, že je koučů hodně. Dokážu tomu pohledu rozumět. Je to podobné jako s juniorními programátory.
Juniorních programátorů je dnes 10 na 1 vypsanou pozici, což není nic, z čeho by si jeden sedl na zadek. Podobně to může vypadat mezi nízkokvalifikovanými kouči, což je to, čemu říkáme rudý oceán. Příliš mnoho žraloků na málo ryb.
Jenže my v rámci našeho týmu nic takového nezažíváme už řadu let. Moje praxe je plná na 3 měsíce dopředu. Každý měsíc nám přijde 100+ poptávek, kterou předáváme dál do našeho týmu koučů. Proč? Jednoduše proto, že pracujeme ok metodikou, jak se naše metoda hlubší práce s emocemi jmenuje. Aneb když dva dělají totéž, opravdu to není totéž.
Právě v tomto vidím pro kouče největší příležitost - modrý oceán příležitostí. Upřímně, kdybych se mohl vrátit do roku 2015, kdy jsem s koučováním začínal, vrhl bych se rovnou na studium přístupů, které umožňují hlubší práci s emocemi, resp. jsou trauma informované. Protože v tomto oceánu plave mnohem víc ryb.
Ne každá práce s emocemi je trauma informovaná
Možná jste právě ve fázi výběru svého výcviku (nebo dalšího výcviku). A říkáte si, že si tedy na ty emoce dáte pozor. To je super. Jen je fajn vědět, že ne každý, kdo tvrdí, že pracuje s emocemi, dělá trauma informovanou práci nebo celostní přístup. K dnešnímu dni jsme zatím jediná škola v ČR, která takovýto výcvik nabízí ve standardu ICF. Přestože jich do budoucna bude přibývat, to je jisté.
V čem je tedy podstata a rozdíl oproti klasickému přístupu? Trauma informovaný přístup není o léčení traumatu. Tohle přísluší terapeutům. Přesto dokáže klienta vzít k novému prožívání a rozvíjet jeho vnitřní dovednosti. Základem tohoto úspěchu jsou dva faktory - informovanost a integrativní práce s emocemi a tělem.
Trauma informovaný kouč má oproti klasickému přístupu vzdělání ohledně toho, jak se trauma projevuje a jaké jsou mechanismy na jeho pozadí. Díky tomu dokáže velmi dobře rozeznat, kdy pracovat na hlubší úrovni a kdy jít klasickou cestou koučovací konverzace. Tohle je velmi zásadní, protože řada projevů traumatizace u klienta je velmi nenápadná.
Na tohle vzdělání pak nasedá metodika, jak s klientem v takových situacích pracovat. Jedná se o techniky práce s tělem, ale i přístupy jak prohlubovat emoční prožívání. Tím, že se jedná o ucelený a certifikovaný metodický rámec, máte v roli kouče jistotu, že nešlápnete vedle nebo se nepřepnete do terapeutického křesla.
Proč nejít rovnou na terapii?
Možná si kladete otázku, proč nenahradit trauma informované koučování rovnou hlubinnou terapií. Je to jednoduché. Ne všechny terapeutické směry umí pracovat s traumatem. A většina terapie je hluboká, pomalá a ne pro každého vhodná.
Koučovací rámec ve spojení s hlubší prací s emocemi nabízí klientovi možnost cíleného posunu ve velmi krátkém interavalu. Běžně se bavíme o pár měsících, během kterých klient zažívá zásadní posun. Terapeutické přístupy jdou většinou mnohem pomaleji a výsledky se dostavují v řádu let.
Nicméně tyto přístupy nejsou zaměnitelné! Pro určité klienty bude vhodný terapeutický přístup a kouči v nich nemají jak pomoci. Pro většinu zdravých klientů ale umožní trauma informované koučování rychlejší posun než terapie a než klasické koučování (tam je rozdíl ještě větší).
Pokud vás trauma informovaná práce s emocemi zajímá, nebojte se nám napsat. Rádi s vámi nezávazně probereme, jestli a jak tento přístup zapadá do vašich záměrů.
